I . VLASTIBOŘICE

2. Charakter okolní krajiny, kraj od Ještěda k Troskám

Krajina ve které dnes žijeme byla ve druhohorách, v období křídy, asi před sto miliony let, zaplavena mělkým mořem. Jako památka nám zde zůstaly zkamenělé otisky mlžů. Po ústupu moře usazená pískovcová tabule byla rozlámána horotvorným neklidem třetihor, severnější část (Železnobrodsko, Semilsko) byla vyzdvižena nad úroveň dna bývalého moře, jižní část poklesla. Tehdejší sopečná činnost zanechala v našem nejbližším okolí vyvřeliny čediče (návrší nad Vlastibořicemi, Hrobka na Jivině a v Kamení). Třetihory dokončily hrubou stavbu našeho kraje a další úpravu prováděla jen činnost vody, větru, sněhu a mrazu.

Největší řeka celé oblasti Jizera prodělala během třetihor a čtvrtohor několik změn svého toku. V určitém období tekla od Sytové (s. Jilemnice) k Labi a jím k jihovýchodu do Lanškrounského mořského zálivu, později od Turnova do povodí Cidliny, po poklesu středního Polabí změnila tok a protékala pod Vyskeřskou vrchovinou k Dolnímu Bousovu a Domousickou branou do povodí Mrliny. Tok Jizery pod Turnovem vznikl v dnešní podobě ve čtvrtohorách, kdy pronikla řeka do povodí Mohelky, do té doby samostatně odtékající k Labi, a prohloubila její údolí.

Dnes žijeme ve čtvrtohorách, které trvají jeden až dva miliony let. Za celou tu dobu se vystřídalo několik dob ledových a meziledových. Zalednění náš kraj nezasáhlo, zastavilo se na úpatí Ještěda. Reliéf terénu v naší obci se již v podstatě nezměnil, voda odtéká stále stejnou, nejkratší cestou k moři. Neustále se ale mění pokryv terénu. Původní divoký prales změnili zdejší osadníci v nynější kultivovanou krajinu.

Po stránce vodopisné patří naše krajina ke střednímu Pojizeří a povodí Severního moře (příl. 5). Jedním z největších pravobřežních přítoků Jizery je Mohelka, tvořící severní hranici naší obce. Pramení v Maršovicích na jz. svazích Černé Studnice ve výšce 670 m. Odvodňuje 130 km2 území a po 39 kilometrech se vlévá u Mohelnice do Jizery, do které přivádí 1,82 m3/s vody. Má asymetrické povodí s pravostrannými přítoky, z nichž Oharka (délky 8,6 km) vtéká do Mohelky ve Slavíkově. Většina vody z katastru obce odtéká jihovýchodním směrem svahovými roklemi do Pěnčínské struhy, mající počátek pod Jivinou, odkud pokračuje přes Zásadu, Albrechtice, Pěnčín, Svijanský Újezd a Koryta, pod nimiž vtéká do Jizery.

Po stránce geomorfologické patří naše krajina do okrsku českodubské pahorkatiny v předpolí Ještědského hřbetu. Je součástí podcelku - Turnovské pahorkatiny, která náleží do celku Jičínské pahorkatiny a je součástí České tabule (příl. 5). Krajině dominuje na severu Ještěd s 92 m vysokou televizní věží tvaru rotačního hyperboloidu, na jihu vyčnívá nad obzorem známá silueta Trosek, charakteristická nejen pro náš kraj, ale pro celé Čechy, jako symbol české krajiny. Na východě se táhne mohutný Ještědsko-Kozákovský hřbet, v pozadí hřebeny Jizerských hor a Krkonoš, na západě spadá kraj pozvolna do Ralské pahorkatiny, z níž vyčnívají obě kupy Bezdězu a čepice Ralska. Při pohledu na Ještěd je dobře si uvědomit, že stojí na rozvodí Severního a Baltského moře (příl. 5), a severně od Ještěda až k moři již žádné pohoří není.

Krajina náleží k mírně teplé oblasti, která tvoří přechod mezi teplou oblastí dolního Pojizeří a chladnou v Krkonoších. Nadmořská výška spolu s členitým reliéfem však způsobují kontrasty na nevelké ploše. Významnou klimatickou hranicí je Ještědsko-Kozákovský hřbet, který je současně hranicí délky trvání sněhové pokrývky.

Kraj který kolem sebe vidíme je součástí Turnovska, Českodubska a Mnichovohradištska, pro přesnější vymezení jeho polohy by se hodil, podle výše uvedených dvou dominant, název "Kraj od Ještěda k Troskám".

<< Zpět na hlavní stranu
© 2002 - 2003 TopDesign. Design and system.