Všesokolské
slety
Tradice
sokolských sletů sahá až do minulého století a nemá ve světě
obdoby. Slety bývaly vždy vyvrcholením činnosti Sokola za určité
období, přehlídkou růstu a vývoje jeho vnitřní kvality po stránce
tělocvičné, kulturně vzdělávací i organizační.
Slety
působily radost a hrdost statisícům cvičenců i činovníků, kteří
svou nadšenou prací k jejich úspěchu přispívali.
Historický
přehled :
I.
sokolský slet - 1882
Konal
se na Střeleckém ostrově v červnu.za účasti cvičenců a činovníků
ze 76 jednot Čech a Moravy, ale také z Lublaně,Záhřebu a z USA.
Ve slavnostním průvodu prošlo vyzdobenou Prahou 1082 sokolů.
Hromadné cvičení předvedl ona Střeleckém ostrově 700 jednotně
oblečených cvičenců,kterým velel z náčelnického můstku sám dr.Tyrš.
Na vysoké úrovni pak vystoupilo 40 družstev na nářadí, svezené
sem z pražských sokoloven a škol. Večer se konaly besedy a veselice.Ohlas
prvního velkého vystoupení sokolstva byl mimořádný
II.
všesokolský slet - 1891
Tento
slet se konal ve dnech jubilejní výstavy, na které měl Sokol
též svou exposici. Koncem června vystoupilo během tří dnů ve
Stromovce 2310 sokolů ze 260 jednot ve společných cvičeních
(již s hudebním doprovodem) a 65 družstev v gymnastických závodech.
Průvodu se účastnilo již 5600 sokolů..Přítomné byly též delegace
slovanských států a gymnasti z Francie.
III.
všesokolský slet - 1895
Konal
se v době, kdy byla v Praze Národopisná výstava. Na té měl Sokol
také svůj stánek, kde vystavoval m.j. vzorové zařízení tělocvičny.
Na slet přijely výpravy cvičenců z Chorvatska, Slovinska, Polska,
Francie a Ameriky. Poprvé se cvičilo na letenské pláni. Ve dvou
hlavních dnech vystoupilo kromě 4287 mužů z 346 jednot poprvé
i 715 dorostenců s tyčemi a sokolská jízda na koních. Na nářadí
pak soutěžilo 439 družstev. V průvodu prošlo Prahou 7533 domácích
sokolů a 1400 zahraničních hostů
IV.všesokolský
slet - 1901
Na
letenské pláni vystoupilo během tří hlavních sletových dnů již
6705 mužů, 1980 dorostenců a poprvé v historii i 867 žen s kuželi.
Kromě toho i sokolská jízda. Všichni cvičili s hudebním doprovodem.
Gymnastických závodů se zúčastnilo 734 družstev. Soutěžili též
sokolové z Vídně, Francie, Polska a Slovinska. Průvodu se zúčastnilo
11000 krojovaných sokolů. Konala se též sokolská výstava, pro
níž plakát vytvořil Mikoláš Aleš.
V.
všesokolský slet - 1907
Je
považován za první “velký slet”. Program byl rozložen na čtyři
červnové neděle. Kromě 7600 mužů cvičilo též 2500 žen a 2800
žáků a dorostenců. Přijely výpravy ze slovanských států, ale
i z Francie, Ameriky a některých velkých evropských měst. Poprvé
byla provedena sletová scéna - nazvaná šachy (znázorňovala vítězství
Žižky nad Zikmundem v r.1422). Průvodu se zúčastnilo 12 535
krojovaných sokolů a 115 jezdců na koních. Uskutečnily se obecné
sokolské závody a poprvé též přebory Evropské gymnastické federace,
ze kterých si sokolové odnesli prvenství. Účastnilo se 1200
závodníků. Ve sletových dnech se konaly veselice, regata na
Vltavě, ohňostroj, slavnostní představení Libuše v Národním
divadle atd.
VI.
všesokolský slet - 1912
Byl
uspořádán k 50. výročí založení Sokola a také jako "Slet
slovanského sokolstva". Konal se stále ještě na Letné před
70000 diváky. Sletové dny probíhaly po celý červen. Nejdříve
vystoupilo sokolské a školní žactvo. Na dnech dorostu se zúčastnilo
8000 cvičenců. Na hlavních dnech cvičilo 11000mužů a 5600 žen.
Společných skladeb se účastnili i cvičenci slovanských národů
a sokolové francouzští a američtí.. O přebornické tituly soutěžilo
více než 2000 cvičenců. Na tribunách se vystřídalo 170000 diváků.
V průvodu prošlo Prahou přes 22000 sokolů. Vyvrcholením sletových
dnů se stala scéna "Marathón" s 1500 účastníky. Byl
to hold helénské kultuře a znázornění boje malého národa za
svébytnost.
VII.
všesokolský slet - 1920
Byl
prvním v samostatné republice a zároveň posledním, uskutečněným
na letenské pláni. Jeho uskutečnění 2 roky po válce v době nedostatku
potravin i špatně fungující dopravy bylo velmi odvážným činem,
který však se podařil díky nesmírné obětavosti jak cvičenců,
tak organizátorů. Vystoupilo na něm přes 100000 cvičenců , vystoupila
také nová čs. armáda. Sletové dny probíhaly opět po celý červen.
20. června byl prvním samostatným sletem dorostu, který měl
také svůj průvod. Průvodu členstva se účastnilo 35000 mužů a
poprvé též 13000 krojovaných žen. Jako tradičně se účastnili
i delegace sokolů ze zahraničí, tentokrát i z Belgie a Švédska.
Sletová scéna znázorňovala stavbu sochy svobody - na oslavu
státní samostatnosti.
VIII.
všesokolský slet - 1926
Poprvé
se sletiště přeneslo na Strahov s tribunami pro 130000 diváků.
Konaly se středoškolské hry s 15000 cvičenci, potom dny žactva
s 12000 dětmi. Dorostu se zúčastnilo 25000, členstva 60000 ze
13 zemí. Samostatná cvičení měli i starší muži, vybrané cvičenky
na kladinách, čs. vojsko a jugoslávská armáda. Celkem se zúčastnilo
144000 cvičenců a v průvodech prošlo Prahou 81 160 krojovaných
účastníků. Gymnastických závodů o přebor ČOS a Svazu slovanského
sokolstva se zúčastnilo 200 družstev. Uskutečnily se dvě sletové
scény : "Kde domov můj", vyjadřující lásku k mladé
republice a "Slovanské bratrstvo".
IX.
všesokolský slet - 1932
Byl
uspořádán na počest 100. výročí narození dr. Miroslava Tyrše
a 70 let trvání Sokola. Tribuny Strahovského stadionu, na kterém
se cvičilo pojaly již 150000 diváků. Na začátku června vystoupilo
32500 žáků a žákyň, na III středoškolských hrách 15000 studentů,
ve dnech dorostu 57000 cvičenců a během hlavních dnů celkem
188000 cvičenců. Program obohatili sokolská jízda a armáda tzv.
Malé dohody. Několikrát byla předvedena sletová scéna, nazvaná
"Tyršův sen". Prahou prošly postupně průvody s celkovým
počtem 104600krojovaných účastníků. Konalo se mnoho soutěží,
v přeboru Svazu slovanského sokolstva závodily již i ženy. Proběhla
výstava v Průmyslovém paláci. Organizaci této mohutné akce pomáhala
armáda i různá ministerstva.
X.
všesokolský slet - 1938
Konal
se v domě vrcholícího ohrožení ČSR německým fašismem. Slet byl
proto výrazem odhodlání bránit vlast. Jako již při minulém sletu,
uskutečnily se během června středoškolské hry, samostatné dny
žactva, dorostu. Uskutečnil se i den brannosti. Hlavní sletové
dny se uskutečnily začátkem července. Zde vystoupil při prostných
mužů dvojnásobný počet cvičenců - téměř 30000 (cvičili i mezi
značkami). Byla to slavná "Přísaha republice" od Fr.
Pecháčka (ten byl potom za války popraven). Dalším grandiózním
cvičením byl rej 30000žen. Také ve všech ostatních cvičeních
vystoupil rekordní počet cvičenců. Byl to největší slet a poslední
manifestace českého národa před Mnichovem.
XI.
všesokolský slet - 1948
Byl
posledním před 40letou nucenou odmlkou Sokola. Konal se v napjaté
atmosféře, po čistkách v řadách činovníků. Již v roce 1947 se
konaly předsletové slavnosti škol za účasti 190 tisíc cvičících.
V červnu se konal slet sokolského žactva s účastí téměř 100
tisíc cvičících.. Následovaly dny dorostu a po nich hlavní sletové
dny, kde cvičilo m.j. přes 60000 mužů a 66000žen. Vyvrcholením
byla Medunova prostná mužů podtržená chorálem na paměť padlých
sokolů. Za nejúspěšnější však byla považována skladba žen s
kužely, kterou musely ženy opakovat (poprvé a naposledy), přesto,
že cvičily v loužích a mokrých úborech. Ve všech sletových průvodech
počínaje žactvem se provolávala sláva prezidentu Benešovi, který
tehdy byl již nahrazen Gottwaldem. Ten byl naopak ostentativně
ignorován.I to jistě přispělo k postupné likvidaci Sokola. Na
místě tehdy bylo několik desítek sokolů zatčeno. Celkově se
XI. sletu účastnilo přes půl milionů cvičenců. XI. všesokolský
slet byl nevídanou manifestací proti nastupujícímu komunismu.
XII.
všesokolský slet - 1994
Uskutečnil
se po 46 leté odmlce v Praze ve dnech 1.-7. července 1994. Dlouhá
doba nečinnosti Sokola se přirozeně projevila na účasti cvičenců.
Na Strahově vystoupilo dvakrát 23000 cvičenců, z toho asi 1800
ze zahraničí. Tomuto počtu byla přizpůsobena plocha i choreografie
skladeb. V úvodu vystoupení se ozvaly pražské zvony a Sukův
pochod V nový život. Druhý sletový den navštívil i prezident
Václav Havel. Slet ukázal, že Sokol stále žije a že schopnost
zorganizovat toto dílo dává dobré předpoklady i pro budoucnost.Byl
přijat s velkým zájmem veřejnosti domácí i zahraniční. Přijaly
ho i veřejné instituce, které ochotně spolupracovaly při ubytování,
stravování, dopravě apod.
XIII. všesokolský slet - 2000
Kroje a cvičební úbory zaplavily o víkendu Prahu. Město totiž
na Stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově hostilo slet
sokolů.
Sokolové,
nejstarší český tělocvičný spolek, mají za sebou velký svátek.
Teprve potřinácté ve své dlouhé historii si o víkendu 1. července
opět společně zacvičili na svém "sletu". V neděli
2. července pak všichni mladí, staří, ženy, muži, krojovaní
nebo v úborech slavnostně pochodovali centrem Prahy. Po šesti
letech se sokolové v sobotu opět vrátili na Strahov. Tentokrát
však na Stadion Evžena Rošického.
Velkou plochu by nezaplnili a pronájem malého stadionu vyšel
organizaci levněji. Sokolský slet tedy nebyl tak megalomanskou
akcí jako někdejší spartakiády, přesto o něm Pražané a návštěvníci
města nemohli nevědět. Už v pátek večer se z celé země začali
sjíždět sokolové jen nenápadně je tu a tam prozradilo logo sletu
na tričku nebo debaty o cvičebních sestavách. Zaplnili vlaky
metra, autobusy i tramvaje. Společné cvičení zahájila tzv. Věrná
garda, nejstarší sokolská generace, jež pamatuje nejslavnější
slet v roce 1948. Hudebním doprovodem jim byl Sukův pochod V
nový život. I přes pokročilý věk zvládli klasická prostná cvičení
všichni včetně staříka, který nastoupil i s berlí, ale při skladbě
ji odložil vedle sebe na trávník. Z čestné lóže přihlížel zahájení
prvního "sletového dne" také prezident Václav Havel.
Program obsahoval dvanáct hromadných skladeb pro celkem 21 tisíc
cvičenců. Nevystupovali však pouze Češi, ale i sokolové ze Spojených
států, Kanady, Slovenska, Polska a dalších evropských států.
Na 2800 značek se postavili i sokolové z Austrálie. Na stadionu
cvičili rodiče s dětmi, mladší žáci, ženy se žlutými praporci,
mladší žákyně se stuhami. Při skladbě "Chlapáci" doplnilo
muže i několik desítek žen. Na závěr zacvičily ženy a dorostenky
společnou skladbu Bolero a aerobik.
Novinkou byl "národní sletový večer". V jeho programu
účinkovali i sólisté baletu Národního divadla, k vidění byly
skoky na trampolíně. V neděli prošli sokolové v krojích a cvičebních
úborech slavnostně Prahou. Po cestě je provázely ovace stovek
lidí. Nemálo sokolů přitom štěstím plakalo. Bylo to nádherné.